NAVRCHOLU.cz
právě se nacházíte na stránce: index - čajová školka - Tibet 1

Tibet - 1

Tibet a Mongolsko jsou dvě rozlehlé a vcelku nehostinné země. Čaj je zde nejen základním nápojem ale i posilující potravou, denním občerstvením a lékem, patří k nezbytnostem každé rodiny a je vařen denně. Čaj je nenahraditelným zdrojem vitaminu C, minerálních látek a pomocníkem pro trávení potravy složené z tučných mas a mléčných výrobků. Čaj osvěžuje, zahřívá a dodává energii pro život v drsných podmínkách Himálaje či nekonečných mongolských pláních. S čajem se začíná i končí den. V obou zemích se ho vypije obrovské množství a je vlastně (díky vždy převařené vodě) jediným bezpečným zdrojem tekutin. Oblibě se těší především cihly čínského (zeleného i černého) lisovaného čaje, které vydrží ledabylé zacházení a skladování. Právě z Číny od nepaměti proudily do Mongolska a Tibetu nekonečné karavany s čajem, který se v Mongolsku vyměňoval za čaj, koně a kožešiny, v Tibetu pak za jačí kůže, vlnu, koberce, minerály a sůl.

Čaj po mongolsku

„Příprava mongolského mléčného čaje má více než tisíciletou tradici. Sahá do 7. století, do dob dynastie Tchang, kdy Číňané pili slaný povařovaný čaj s různými přísadami a kočovné kmeny to od nich přejaly. V mongolských jurtách můžete být dnes pohoštěni čajem stejným způsobem, jako před tisíci lety. Slavný ruský cestovatel Nikolaj Michajlovič Prževalskij, jenž v Mongolsku pobýval v druhé polovině 19. století, o setkání s čajem píše:

Mongol nikdy nepije čistou studenou vodu, nýbrž vždycky cihlový čaj, který je vůbec univerzálním nápojem kočovníků. Tento čaj dostávají Mongolové od Číňanů a tak si na něj zvykli, že bez něj nemohou vydržet. Od rána do večera stojí v každé jurtě na ohništi kotel s čajem, který pijí nepřetržitě všichni členové rodiny; také každého návštěvníka pohostí nejprve čajem. Mongolové obvykle používají slané vody, a jestliže ji nemají, přidávají do čisté vařící vody sůl. Pak roztlučou nebo nožem rozmělní cihlový čaj, hodí hrst do vroucí vody a přidají několik koflíků mléka. Aby se cihla čaje, která je tvrdá jak kámen, rozmělnila, kladou ji dříve na několik minut do horkého argalu 2), což také dodá nápoji lepší vůni a chuť. První pohoštění je odbyto. Byl to pouhý nápoj, asi jako naše čokoláda, káva apod. Aby dosáhli výživnějšího jídla, nasypávají Mongolové do čaje suché pražené proso a pro chuť přidávají Máslo nebo ovčí lůj. Vypít za den 10 nebo 15 šálků, velkých jako naše sklenice, to je obvyklá dávka i pro mongolskou dívku, dospělí muži vypijí množství dvojnásobné. Přitom je třeba zdůraznit, že šálka, z nichž kočovníci pijí čaj, jsou výhradním vlastnictvím každé osoby. Šálky jsou chloubou tohoto národa; u boháčů bývají z čistého stříbra čínské práce, lamové je někdy dělají z lidských lebek, které rozříznou na polovinu a zasazují do stříbra.“ (1

Tibetské čajování

Německý horolezec Heinrich Harrer, jenž v himálajských končinách strávil dlouhé období 2. světové války, ve své slavné knize „Sedm let v Tibetu“ popisuje vaření tibetského čaje následovně:

„Pro Evropana je příprava čaje pozoruhodným obřadem. Z Číny se sem dováží hrubý čaj lisovaný do malých cihel, obyčejně je tvoří lodyhy a odřezky, z něhož vaří Tibeťané celé hodiny a často i dny předem tmavý odvar. Při vaření se přidává hodně soli a trochu sody. Odvar se potom scedí a přelije do jakési máselnice. Podle množství čaje a podle chuti se přidá máslo a emulze se rozmíchá. Máslo nebývá bohužel příliš čerstvé, přispívá k tomu nedostatečné skladování v jačích kůžích, v nichž se uchovává někdy měsíce i léta. Proto je chuť pro Evropana zpočátku vysloveně odporná; i já si na něj jen pomalu zvykal. Také Tibeťané dávají většinou přednost čerstvému máslu před žluklým. Čaj s máslem je tibetský národní nápoj, pije se až šedesát šálků denně.“ (1

Jak je patrno z uvedených zkušeností, ve vybavení tibetské domácnosti nesmí chybět: čajové cihly, máslo, sůl, soda, kotel na vaření čaje, džakhog – nádoba na čajový výluh, khogti – konvice na nalévání hotové čajové emulze, a dongmo – válcovitá nádoba (máselnice), ve které se pomocí speciálního tlouku čaj s máslem romíchává.

Poznámky:

1) Soňa, Zdeněk a Michal Thomovi, Příběh čaje, ARGO, Praha 2002.
2) argal = sušený velbloudí nebo dobytčí trus, který se používá v bezlesém Mongolsku jako palivo

právě se nacházíte na stránce: index - čajová školka - Tibet 1
DOBRÉ ČAJE
pro inspiraci, pohodu a lepší zdraví ®

 

GLOSÁŘ

zpět do glosáře

Je, bylo a bude (novinky)
Všechna práva vyhrazena © DOBRÉ ČAJE pro inspiraci, pohodu a lepší zdraví ®, založeno 2005, webdesign DOBRÉ ČAJE 2011
Poslední aktualizace 1.1.2011

MĚJTE STÁLOU STOPROCENTNÍ KONTROLU NAD STRESEM***ZBAVTE SE NAPĚTÍ***ZÍSKEJTE VÍCE ENERGIE***ZVYŠTE SVOU VYTRVALOST***VYTVOŘTE SI POHODU, KLID A PROŽIJTE SPOUSTU INSPIRATIVNÍCH CHVIL***POSILUJTE TRVALE SVOU IMUNITU I ODOLNOST***VĚDOMĚ PRACUJTE NA PREVENCI NEJHORŠÍCH CHOROB, KTERÉ VÁS MOHOU ZASKOČIT (RAKOVINA, MRTVICE, INFARKT MYOKARDU)***POZITIVNĚ OVLIVŇUJTE FUNGOVÁNÍ CELÉHO SVÉHO TĚLA***ZLEPŠETE SI CELKOVÉ ZDRAVÍ***PRODLUŽTE SI ŽIVOT