NAVRCHOLU.cz
právě se nacházíte na stránce: index - čajová školka - Turecko 1

Turecko

Turecko a Írán jsou zeměmi, které protínala slavná hedvábná stezka. Čaj tudy vždy proudil ve velkém množství směrem do Evropy. Není proto divu, že se čaj v těchto zemích pil již dávno a pije dodnes. Čajový obřad však přesto chybí. Pokud ovšem za něj nebudeme pokládat samotnou zvláštní přípravu čaje a ojedinělé tradiční nádobí, které pití tureckého čaje dává neopakovatelnou atmosféru a kouzlo. Turci pijí i kávu. Převládá však čaj. Uvádí se, že běžný Turek ročně spotřebuje až 2 a čtvrt kilogramu černého čaje.

Čaj patří v Turecku k životnímu stylu:

„V ulicích tureckých měst je jedna čajovna vedle druhé. Majitel zásobuje hosty skleničkami, nabízí přeslazené zákusky s medem a oříšky a hosté – výhradně muži – posazení tak, aby mohli sledovat pouliční ruch, zádumčivě srkají temnou horkou tekutinu.“ 1)

„Oblíbenost čaje v Turecku dokumentuje historka, v níž se vypráví o lvu, jenž kdysi utekl ze zvěřince a skrýval se na nádvořích sultánova paláce. Občas sežral nějakého vysokého hodnostáře či ministra, avšak nikdo je nepostrádal. Teprve když lev sežral poslíčka, který úředníkům donášel čaj, nastala panika.“ 1)

Moderní historie tureckého čaje se začala psát až v roce 1938. Tehdy nechal prezident Turecké republiky Atatürk vysadit první čajovníky, zřídil státní plantáže a čaj se v podstatě stal národním nápojem nad jehož výrobou si monopol drží stát dodnes. Plantáže se rozkládají v horách v okolí černomořského města Rize, nedaleko gruzínských hranic. Je produkováno přes sto dvacet tisíc tun ročně. Čaj je ve světě méně znám, mnoho se ho nevyváží a téměř celá produkce je spotřebována výhradně v Turecku.

Jak připravit dobrý turecký čaj?

  • opatříme si turecký čaj, přichystáme skleničky a pánev
  • přiměřené množství čaje nasucho opražíme na mírném ohni
  • vložíme do horké suché (ideálně kovové) konvičky
  • přilijeme vroucí vodu a necháme luhovat až deset minut
  • rozlijeme do speciálních skleniček, postavených na kovových podšálcích nebo bohatě tepáním zdobeném kovovém tácu
  • řádně osladíme cukrem

Turecký čaj, známý jako „rize“ je tvoře tmavě hnědými až černými zlomky lístků nasládlé vůně. Poskytuje jemný nálev temné hnědočervené barvy. Jeho plná, mírně nahořklá chuť má výrazné akcenty skořice a hřebíčku. Vzdáleně připomíná ásámské čaje, není však trpký ani svíravý. Většinou se prodává ve velkých půlkilových balení.

„Turecká čajová souprava se skládá ze dvou na sobě postavených kovových (nejčastěji bronzových či stříbrných) konviček. Ve spodní konvičce se vaří vody. Ve vrchní jsou připraveny lístky čaje, které se v průběhu vaření vody rozpálí a po zalití pak velice rychle uvolňují charakteristickou chuť tureckého čaje.“ 1)

Turecké čajovně dominuje speciální kovová nádoba postavená na (obvykle plynový) vařič s překotně bublající horkou vodou. Na ní stojí konvičky s čajem či již hotovými čajovými výluhy (koncentráty). Dle požadavku hostů či okolních jídelen, úřadů a obchodů je čaj rychle připraven, naservírován do úzkých zdobených skleniček a pomocí kovového tácu bleskurychle roznášen čajovým poslíčkem.

Íránský černý čaj se tureckému rize velmi podobá. Je pěstován cca od roku 1900, kdy princ Kashef-es-Saltaneh, přivezl semena z Indie a nechal je zasadit v horské provincii Gilan při Kaspickém moři. Produkce kolem šedesáti tisíc tun se spotřebuje v Íránu a dalších více jak 180 tisíc tun se musí importovat. Íránci jsou totiž velcí milovníci čaje, který velmi sladí a pijí z podobných skleniček jako jejich západní sousedi – Turci.

Ludvík Kundera turecký čaj popisuje následovně:

„Turecký čaj – připadá mi poněkud --- hledám pravé slovo, aha, už ho mám: poněkud sprostý. To není nadávka, to je snaha o krajní přesnost. Vyluhoval jsem jej dle předpisu pět minut a neváhal s přislazením. Přesto! Poté jsem kdesi vyčetl, že pod balením Turecký čaj se někdy skrývá horší cejlonský Low Grown. V jedné české čajovně mi nabídli jakožto turecký čaj cosi s tajuplným názvem Rize a důrazně doporučili: vyluhovat přinejmenším deset minut. Učinil jsem tak, ale výsledek moc ryzí nebyl. Cloumák, pravil jeden z našich hostů.“ 2)

Jen bych dodal, že v tom cejlonském čaji měl pan Ludvík Kundera určitě pravdu. Často se lze na českém trhu setkat s čaji, které byly dovezeny z Cejlonu (Šrí Lanky) do Turecka a v různých baleních jsou (ovšem s tureckými nápisy) exportovány do Evropy... Na obalu si to moc nepřečtete ale uděláte-li si takový čaj, hned zjistíte, že se o pravé turecké rize opravdu nejedná!

Poznámky:

1) Soňa, Zdeněk a Michal Thomovi, Příběh čaje, ARGO, Praha 2002.
2) Ludvík Kundera, piju čaj, spisy L.K. svazek XI, ATLANTIS, Brno 2003.

 

právě se nacházíte na stránce: index - čajová školka - Turecko 1
DOBRÉ ČAJE
pro inspiraci, pohodu a lepší zdraví ®

 

GLOSÁŘ

zpět do glosáře

Je, bylo a bude (novinky)
Všechna práva vyhrazena © DOBRÉ ČAJE pro inspiraci, pohodu a lepší zdraví ®, založeno 2005, webdesign DOBRÉ ČAJE 2011
Poslední aktualizace 1.1.2011

MĚJTE STÁLOU STOPROCENTNÍ KONTROLU NAD STRESEM***ZBAVTE SE NAPĚTÍ***ZÍSKEJTE VÍCE ENERGIE***ZVYŠTE SVOU VYTRVALOST***VYTVOŘTE SI POHODU, KLID A PROŽIJTE SPOUSTU INSPIRATIVNÍCH CHVIL***POSILUJTE TRVALE SVOU IMUNITU I ODOLNOST***VĚDOMĚ PRACUJTE NA PREVENCI NEJHORŠÍCH CHOROB, KTERÉ VÁS MOHOU ZASKOČIT (RAKOVINA, MRTVICE, INFARKT MYOKARDU)***POZITIVNĚ OVLIVŇUJTE FUNGOVÁNÍ CELÉHO SVÉHO TĚLA***ZLEPŠETE SI CELKOVÉ ZDRAVÍ***PRODLUŽTE SI ŽIVOT